Každý den přináší nové příběhy, výzvy i radosti. Práce v sociálních službách není jen zaměstnání – je to poslání. Maruška (pracovnice v sociálních službách), která v Domově seniorů Komárov pracuje od roku 2016, o tom ví své. Přestože původně pracovala v úplně jiném oboru, rozhodla se změnit směr a věnovat se péči o seniory. Dnes ví, že to bylo správné rozhodnutí.
„O práci v domově jsem začala uvažovat, když se začal u nás v obci stavět. Předtím jsem do zaměstnání pravidelně dojížděla, tak jsem si uvědomovala, jak může být výhodné mít práci v místě bydliště,“ vzpomíná na období, kdy hledala nové profesní uplatnění.
Přestože nevěděla, co práce v sociálních službách obnáší, cítila, že ji láká kontakt s lidmi. „Mám ráda lidi, zajímají mě jejich životní příběhy, jejich životní hodnoty a osudy. Často, když je tížila osamělost, měli potřebu popovídat si, podělit se o radost ze zážitků. Těšilo mě poslouchat je, slovně podpořit nebo pomoci,“ říká.
Tato přirozená empatie ji vedla k tomu, že se rozhodla vyzkoušet úplně nový obor. „I přes rozhodnutí vyzkoušet úplně nový směr jsem si byla jistá, že mě práce v domově bude bavit. Byla jsem zvědavá, jaké to bude, ale hned jsem si uvědomila, že to byla správná volba.“
Práce se seniory: Proč právě oni?
Maruška se rozhodla pro práci se seniory, protože si uvědomovala, že jsou na sklonku života často odkázáni na pomoc druhých. „Senioři jsou lidé, kteří jsou na sklonku života ohroženi. Trápí je nemoci, osamělost, smutek, nesoběstačnost, a my jim můžeme zčásti nahrazovat blízkou rodinu, která s nimi nemůže být každý den, a dopomáhat, když to potřebují,“ vysvětluje.
Každý senior vyžaduje jiný přístup a jinou formu podpory. Zvlášť náročná je péče o klienty s demencí. „V péči o klienty, kteří mají diagnostikovanou Alzheimerovu chorobu nebo jinou demenci, je pro mě nejtěžší po nástupu klienta do zařízení začít spolupracovat s ním. Každý klient vyžaduje individuální přístup a adaptaci,“ říká Maruška.
Zdůrazňuje, že důležitou roli hraje respekt k osobnosti klienta. „Každý klient je v jiné míře samostatný, soběstačný. Je na nás, abychom zachovali jeho důstojnost, respektovali jeho soukromí, přání, potřeby a schopnosti, které se vždy mění s jeho zdravotním stavem.“
Každodenní situace, které inspirují
Práce v domově seniorů je plná různorodých situací, které vyžadují nejen odborné znalosti, ale i citlivý přístup. „Denně zažíváme s klienty různé situace a je na každém z nás, jak se v takových chvílích budeme chovat a jak je budeme řešit,“ říká Maruška.
Podle ní je klíčové zachovat pozitivní přístup a věnovat klientům dostatek pozornosti. „V práci je pro mě důležité být užitečná, pomáhat tam, kde je potřeba, mít empatický přístup, usmívat se, komunikovat s klienty, předávat jim pozitivní náladu, vyslechnout, obejmout, poskytnout kvalitní péči,“ popisuje.
Jedním z největších přínosů této práce jsou drobná gesta vděčnosti, která klienti projevují. „Klient večer po pracovním dni řekne – děkuji sestřičko za hezký den, nebo když klient nakreslí na ubrousek obrázek a napíše – díky. Takové chvíle vás dojmou a motivují k ještě lepší práci,“ sdílí s úsměvem.
Důstojná péče
Každý senior si zaslouží žít v bezpečí a v prostředí, kde se cítí dobře. „Klienti žijí v zařízení svůj důstojný život, který vede k jejich spokojenosti,“ říká Maruška.
Jedním z klíčových aspektů péče je spolupráce s rodinami klientů. „Rodina ví, jak žil svůj život klient, jaké jsou jeho potřeby, přání, rituály, co zvládá sám a co nemá rád,“ vysvětluje.
Důležité je zajistit klientům nejen fyzickou péči, ale i psychickou pohodu. „Pro klienty je důležité cítit se bezpečně, mít podporu rodiny i personálu, projevovat jim úctu, důvěru a vést kvalitní závěr života.“
Práce, která naplňuje
Práce v sociálních službách je fyzicky i psychicky náročná, ale zároveň nesmírně naplňující. „Práce se seniory je celodenní fyzická a psychická práce s velkým zapojením všech smyslů. Je jedno, budete-li mít na paměti, že sami jednou budeme staří a budeme potřebovat stejnou pomoc,“ říká Maruška.
Každý den přináší nové situace, nové výzvy, ale i radosti. „Myslím si, že když člověk tuto práci dělá srdcem, není to jen práce, ale stává se to součástí jeho života. Člověk se neustále učí, zdokonaluje se, učí se trpělivosti, empatii a naslouchání,“ přiznává.
Její slova ukazují, že práce v sociálních službách není jen zaměstnání, ale skutečné poslání. „Každý den si uvědomuji, že jednou budeme všichni staří a budeme potřebovat stejnou pomoc. Proto se snažím dělat svou práci s co největším respektem a láskou,“ uzavírá.
Maruščin příběh je důkazem toho, že práce v sociálních službách je víc než jen zaměstnání – je to cesta, která naplňuje, obohacuje a přináší smysl nejen seniorům, ale i těm, kdo se o ně starají.
Nejnovější komentáře