Zdravotní sestřička Hanička je s námi už mnoho let a jen těžko si bez ní dokážeme chod oddělení představit. Pracuje zde sedmým rokem a vypráví nám o tom, jak se k této práci dostala, co ji na ní těší a proč je pro ni domov opravdu „druhým domovem“.

K práci se seniory ji to táhlo už od studentských let. Už během studia na zdravotní škole cítila, že právě v této oblasti najde naplnění. „To, že budu pracovat se seniory už jsem věděla při studiích na zdravce, vždy jsem více tíhla k interním oborům a pak spíše k péči o seniory samotné. Myslím si, že tato práce si vybrala mě 🙂 osud nejspíš chtěl, abych se věnovala tomuto směru.“

Vzpomínka na první den v domově jí i po letech vyvolává úsměv. „Můj první den tady byl velmi ale velmi hektický, pochytit chod oddělení nebylo vůbec lehké, ale naštěstí mám skvělé kolegy, kteří mi s tím pomohli. Největší potíž jsem měla se zapamatováním jmen klientů (popravdě jsem si myslela, že se jejich jména nikdy nenaučím :D) a ono to po měsíci šlo úplně samo.“

Na své práci si nejvíc cení rozmanitosti a lidskosti, která se v ní skrývá. „Na této práci mě nejvíce baví to, že žádný den není stejný, neustále se učím a dozvídám něco nového. Bude to znít jako klišé, ale právě tyto momenty jsou o úsměvu od klientů a pocitu, že jim můžu dát kousek ze sebe a naopak i oni dávají kousek sebe mně, ať už při ‚vtipkování‘ nebo při tom, kdy mi vypráví svůj životní příběh, sem tam i rady do života.“

Ke každému z klientů přistupuje individuálně a s respektem. Ví, že každý člověk potřebuje něco jiného, a že vztah je potřeba budovat. „Ke každému klientovi přistupuji individuálně, takže jsou vztahy v různých fázích. Někteří klienti si na nové tváře zvyknou hned, některým to trvá, než se zadaptují, ale všichni na tom vzájemně pracujeme. Nejcennější je pro mě jejich důvěra a otevřenost.“

Hanička také otevřeně mluví o tom, že práce s lidmi umí být náročná. „Celkově práce s lidmi patří k těm nejnáročnějším, ať už se bavíme o sociálních službách, prodavačkách v obchodech, státních zaměstnancích atd. Stres a negativní pocity se snažím zpracovávat např. relaxem u knihy nebo poznáváním nových míst.“

Zároveň si velmi váží kolektivu, který podle ní dělá velký rozdíl v tom, jak se člověk v práci cítí. „Triumfem je náš skvělý kolektiv, který je vždy pozitivně naladěn a připraven novým kolegyním pomoci se zaučováním se.“

Když mluví o tom, co by poradila těm, kteří zvažují práci v domově, mluví upřímně, ale s nadějí: „Určitě bych neváhala a šla to zkusit, spousta lidí si samozřejmě uvědomí, že tahle práce opravdu není pro ně. Ale ti, co si naopak uvědomí, že se v téhle profesi našli – tak vlastně našli svoje pracovní štěstí 🙂 “

Do budoucna si Hanička přeje hlavně společné chvíle plné radosti. „Přála bych si spoustu společných veselých dnů, díky kterým budeme společně tvořit hezké vzpomínky, které si uchováme už navždy 🙂 “

A když má nakonec jednou větou vystihnout, proč tu pracuje, odpovídá:
„Protože je to můj druhý domov, kam se vždy ráda vracím.“

Hanička patří mezi ty, kteří dávají své práci srdce. Každý den přináší do domova klid, empatii a úsměv, který dokáže proměnit i obyčejný den v hezký zážitek. Jsme vděční, že je součástí našeho týmu.